Ráda bych v tomto článku rozepsala, co vše si klient za cenu svatebního focení kupuje a že to není pouze o jednodenním mačkání spouště. Budu vycházet z vybavení, které mám a používám já osobně, s tím, že to samozřejmě zdaleka není finančně nejnáročnější řešení, ale snaha o maximalizaci poměru cena/výkon.
Žádný fotograf se logicky neobejde bez fotoaparátu. Pokud to s focením někdo myslí skutečně vážně, fotí na kšeft a počítá s tiskem na velké plochy, bude potřebovat profesionální fullframe foťák. Nejlevnější Full-framový foťák se dá nový sehnat cca za 30.000,- Kč. Jedná-li se o svatebního fotografa, musí mít takové foťáky dva. Nechcete totiž riskovat svoje dobré jméno tím, že Vám uprostřed obřadu odejde závěrka.
Takže foťáky bychom měli. Jenomže bavíme se tady pouze o tělech. Foťák nebude fotit, pokud na něj nenasadíme objektiv. Tedy dva objektivy. Klasická sestava pro focení svateb je Sigma 35mm 1,4 (25.000,- Kč) a Sigma 85mm 1,4 (28.000,- Kč).
Co je pro objektivy nezbytně nutné, jsou UV filtry. Pokud se pohybujeme v prostředí, kde by objektiv mohl přijít k úhoně (což je v podstatě jakékoli prostředí), ochrana před mechanickým poškozením je logickou volbou. Všichni víme, že právě objektiv je to, co dělá fotky krásné. Proto nemůžeme šetřit na něčem, co má zásadní vliv na konečný výstup. Doporučuji proto sáhnout po lepších značkách jako např. Hoya.
Tak už můžeme fotit? Stále ne, ještě chybí paměťové karty. Pokud člověk fotí svatby na kšeft, nemůže šetřit opravdu na ničem. Je to neopakovatelný okamžik a nelze jej přefotit, protože se fotky špatně zapsaly na kartu. Je tedy třeba pořídit kvalitní značku, kvalitní řadu a velkou kapacitu i rychlost zápisu.
Pro časově náročnější akce je dobé mít i náhradní baterie, protože se může stát, že pro nabíjení zde nebude žádný prostor nebo ani zásuvka.
Když už máme nakoupenou poměrně slušnou foto sestavu, bude pro její přenos nezbytná foto brašna nebo fotobatoh. Na sedačce volně položené foťáky vozit nechcete.
Když budete celý den nosit na krku zavěšené tyhle ,,dvě krávy“, nebudete moct druhý den pohnout hlavou. Kvalitní popruhy přes záda se šroubovacími úchyty jsou tedy další věc, kterou budete muset pořídit. A schválně zmiňuji slůvko kvalitní, protože opravdu nechcete, aby se Vám foťák uvolnil a spadl.
Konečně jsem dobře vybaveni na focení svatby. Když však začnete bývat na svatbách až do večerních hodin, zjistíte, že denního světla ubývá, ISO na maximum se značně podepíše na kvalitě fotek, takže je potřeba dokoupit ještě externí blesk.
Spousta snoubenců si přeje fotky s prskavkami a tzv. kreslení světlem. Na něco takového je třeba stativ.
Tak, výbavu máme vyladěnou a nafoceno bychom měli taky, super! Tímto ale vše teprve začíná. Dostáváme se na postproces.
Pro zpracování velkého množství velkých fotografií je potřeba i výkonný počítač a co nejlepší monitor, aby fotograf viděl barvy s dostatečnou přesností. S pomocí kamaráda se mi před třemi lety podařilo něco takového sestavit za 25.000,- Kč. Již nyní ale vím, že mě toto limituje a do roka budu potřebovat upgrade.
A jak fotky do počítače dostat? Přece přes Sandisk čtečku karet Sandisk Extreme Pro.
Fotky máme v počítači. Co dál? Potřebujeme je upravit. Měsíční licence pro kombinaci programů Photoshop a Lightroom stojí 300,- Kč. Další měsíční poplatky padnou na online galerii, kam klientům zasíláme náhledy. Já používám řešení Pixieset.
Jakmile zakázek začne přibývat, začnou se hromadit i fotky samotné a pak už nebude paměť počítače stačit. Bude tedy třeba pořídit externí disk, takový, aby nám na nějaký ten rok vydržel. Já mám 4TB za 3000,- Kč.
Samozřejmě je také třeba myslet na sociální, zdravotní pojištění, jídlo, nájem. Zde asi částky rozepisovat nemusím, tohle je něco, co musí platit každý z nás, co podnikáme. U fotografů tam často patří ještě i nájem ateliéru. Všimněte si, že v tomto výčtu vůbec nefiguruje ateliérové vybavení. Bavíme se čistě o focení svateb. Ateliérové vybavení by však čítalo dalších cca 50.000,- Kč.
Zakázky se k vám nepohrnou, pokud o vás nikdo nebude vědět. V dnešní době je proto nutností koupit si doménu, hosting a nechat si vytvořit webové stánky. Mě je dělal kamarád, který se tím živí, za 18.000,- Kč.
Poptávky ale nebudou chodit jen z jednoho města, budete proto potřebovat i nějaký dopravní prostředek, pravděpodobně auto. Někdo by mohl namítnout, že to s focením nemá nic společného. Do výčtu cenu započítávat nebudu, ale když nad tím tak přemýšlím, tak bych se bez něj jako svatební fotografka v žádném případě neobešla.
Na kolika penězích jsme skončili? Pokud dobře počítám, je to nějakých cca 200 tisíc investice do nejistého podnikání. Je potřeba počítat s tím, že všechno výše uvedené je technika. Technika, která se časem opotřebovává, nevydrží věčně a je třeba ji obnovovat. Je úplně klidně možné, že když se konečně vrátí investice do foťáku, budete muset řešit koupi nového. A tak je to se vším..
Tak jsme si vyčíslili nějaké cifry. Pořád ale nejsme u konce, řekla bych, že teď se teprve dostáváme k něčemu, co hraje největší roli a na co si každý fotograf musí dát cenovku dle svého uvážení.
ČAS.
Svůj čas klientům začínáme věnovat už ve chvíli, kdy zvedneme telefon, odepíšeme na email a domlouváme se na objednání služby. Pokračujeme při předsvatební schůzce, cestě na ni i samotnou svatbu a zpět. Na svatbě svých klientů strávíme určitý počet hodin, většinou celý den. Téměř všechny svatby se odehrávají v létě, o víkendu. Když je většina lidí s rodinou u vody, vy musíte počítat s tím, že budete v práci. A že v pátek večer si ty tři piva prostě nedáte.
Další čas zabere třídění fotek. Ruku na srdce, kdo už někdy třídil fotky například z dovolené, dá mi za pravdu, že to není úplně zábavná činnost. Fotograf se nevyhne tomu, aby třídil tisíce fotek každý týden.
Jakmile je vše řádně protříděné, začíná konečně kreativní činnost v podobě úprav. Na něco takového musí mít člověk talent. Pokud všechno padne na tom, že se Váš styl úpravy nebude lidem líbit, pak máte celkem problém.
Další věcí, která je podobně cenná jako již zmiňovaný čas je ENERGIE. Klient od klienta je jiný a musíte se umět naladit na jejich vlnu a zapadnout do kolektivu. Když máte špatný den, musíte zachovat profesionalitu a usmívat se, organizovat desítky lidí, konverzovat s hosty (často opilými), kteří mohou mít různé vtipné i nevtipné poznámky.
Vše mimo techniku by se dalo shrnout pod jeden pojem – KNOW HOW.
Zkrátka… I kdyby měl člověk nejdražší a nejnovější techniku na světě, bude mu to houby platné, pokud nebude vědět, jak s tím vším zacházet, pokud nebude mít na focení a úpravy fotek cit, pokud nebude umět komunikovat s lidmi a pokud si nedokáže dobře zorganizovat svůj čas. To je totiž něco, co se opět nedá vyčíslit penězi, ale přitom jsou to všechno nepostradatelné články tohoto řemesla.
Já svoje know how získávám tím, že pravidelně navštěvuji fotografické kurzy, přednášky a workshopy, kupuji si naučnou literaturu a časopisy, denně hledám inspiraci tím, že sleduji své vzory na sociálních sítích, koukám na tutoriály na youtube, trénuji se na TFP projektech a editorálech. Hlavně za celou dobu získávám své vlastní nenahraditelné zkušenosti.
Informace všeho druhu, které jsem za ty roky získala by vydaly na pořádnou bichli a všechny tyto vědomosti se odráží v mé práci. Všimněte si tedy, že pár hodin focení toho jednoho dne je nakonec naprostý zlomek z ceny, kterou si určuji za svatební focení. Stejně jako právník musí do svých cen zahrnout roky studia na právnické fakultě, fotograf se snaží zúročit roky náročného samostudia a svého umu v tomto směru.
Oceňuji ty, kteří dočetli článek až do konce a děkuji za Vaši pozornost. Snad se mi podařilo trochu Vás zasvětit do toho, co dělám a jak to dělám. Na samý závěr bych asi napsala, že focení svateb opravdu není jen o mačkání spouště a shrábnutí peněz.
Focení svateb je především vášeň a životní styl! 🙂
